Jdi na obsah Jdi na menu
 


5.schůze adrenalinářů

15. 2. 2008

Pátá schůza proběhla 9.2.08 v Pažoutovi a na BVV, členíci si totiž vyrazili do velkého světa, aby z něj něco málo viděli. Teda aby viděli něco z Národní výstavy psů.

Účastnili se: Roníková s Ronislavem, Molčoenouš s Molčoenoušovou, Pažout.

Účastnili se napůl: Obilejdová

Ostatní zase nic! To je bordel! Předsedkyně má první absenci! Fáfová, to si říkáš předseda! Buď nám příkladem!

No tak jak to začalo. Členíci se sešli v Otrokovicích u Pažouta, nastoupili a jeli. Roníková nám chtěla udělat cestu zajímavější asi, protože prohlásila, že má ve výfuku díru. No jo, díru, ta asi byla trošku větší, protože kousek za Kroměříží výfuk prostě upad. No měli jste slyšet ten tůůůningový zvuk, to by nám i na barumce záviděli!

Naštěstí jsme šťastně dorazili do Brna, kde jsme jako největší škrtové hledali parking na sídlišti. Nakonec jsme to vzdali a rozhodli se, že teda výstavišti dáme vydělat. Zaplatili jsme lístky a mohli jsme se začít kochati :-)

Rozdělili jsme se, abychom měli co největší akční rádius a co nejvíc jsme toho viděli... Molčoenouš s Molčoenoušovou šli zkontrolovat tetu Barču s Pínošem, jestli drží lajnu a vítězí jako vždy. Vítězili, tak jsme mohli pokračovat dál. U jejich kruhu jsme potkali fandící Mel se Sašou a naše milované Adamovy paničky- Katku s Terkou. Venku jsme potkali Danču od Day, Danču od vlkodavek, Elfku, Máju od Beníka a začali jsme si pomalu připadat jako doma :-D

U kruhu stafbulinčích hlaviček jsme si našli členíkovou Obilejdovou, která nám jako správná kamarádka zadala náročný a velmi důležitý úkol- rozlepit letáčky po areálu, aby všichni viděli, že jsou štěňátka na prodej. Tož museli jsme jí udělat radost a polepili jsme skoro úplně všecky zdi a sloupy :-D

Potom byl čas oběda, a hurá domů. Po konzultaci s automechanikem byl Molčoenouš  zaúkolován sundáním upadlého výfuku. Ten jsme zabalili do kufru (podivně připomínal mrtvolku) a hurá (teda BRRRRRM BRRRRM) domů. Trošku nás na dálnici znejistělo policejní vozidlo jedoucí za námi, ale poté, co odbočili, Roníková přišlápla plyn až k podlaze, autí nechutně nahlas zařvalo a hurá směr Kroměříž!

V Otrokovicích jsme po dlouhé, náročné a hlasité cestě umyli pažouta v myčce- to jako na jeho počest, že se nerozpadl celej, přestoupili do našeho excelentně špinavého Excelenta a jeli směr Jižňáky.

Tož to by bylo asi všecko. BRRRRRRRRM BRRRRRM!!!!!!

Fotky budou časem nebo je najdete někde, kde je dala Roníková- se jí musíte zeptat, já to nevím :-)