Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šlapanický dogtrekking

1. 1. 2008

Do Šlapanic jsme jeli autem s LenkouB. Tímto jí děkujeme :o) Cesta probíhala výborně, na cvičák jsme trefili na první pokus. Postavili jsme stan, pozdravili jsme známé a šla jsem se nahlásit. Musela jsem si koupit moc pěkné tričko s logem závodu, prostě jsem neodolala.

A je to tu. Tři, dva, jedna, start! Vyšli jsme za mírného deště a zkušeně se ztratili hned v první vesnici (Bedřichovice). Ne sami, setkalo se tu asi 6 trekařů. Nakonec jsme vybloudili, prošli další vesnicí a bylo tu Mariánské údolí, známé z loňska. Cesta ubíhala docela dobře, Molinka pěkně šlapala a svět byl krásnej.

Po cestě jsme potkali Janu s Rony a ta s náma vydržela až do noci. Na chvilku jsem se zastavili v Jedovnici, lehli si na trávu a odpočívali (47,5 km), pak jsme pokračovali dál a chytl nás krásný lijavec. Přišel čas na pláštěnky, které jsme dotali od pořadatelů, byly opravdu zajímavé :o) Tu nejhnusnější část trasy jsme samozřejmě procházeli za tmy. Ve Vranově jsme se rozhodli, že toho bylo pro dnešek dost a hledali místo na spaní. Jana si lehla do obsazené zastávky a poté jsme ji viděli až v cíli. My jsme si obsadili zstávku u hasičárny. Celou dobu pršelo. Přijel autobus, vyložil cestující a jel dál. Vyjeli hasiči, zapli maják a jeli pryč. Hasiči se zapnutým majákem přijeli a 10 minut uklízeli auto. Přijel pán a zaparkoval ávii za naší zastávkou na trávníku. Kolem chodili trekaři a Molča vrčela. Kolem běhaly kočky a Molča štěkala. Napršelo mi na spacák.Vyspali jsem se teda výborně :O)

Druhý den jsme se vypravili kolem pěti ráno. Šlo se dobře, moc pěkným úsekem po zelené. V Bílovicích jsme potkali Lenku s Loganem, utíkala Honzovi pro auto, nemohl chodit. Pořád nechápu, jak mohla ten kopec tak rychle vyběhnout :o)

Když jsme se dobelhali hladoví k Muchově boudě (85,5 km), bylo zavřeno. Chvilku jsme poseděli, pozorujíce paní, které utekl pes a 20 minut ho s pánem chytali. Zajímavé a poučné :o) Cestu dál jsme už znali, milované Mariánské údolí opět nezklamalo a co nás doteď nebolelo,díky mariánskému asfaltu začalo. Vysvitlo sluníčko a bylo vedro. Křovím ke KK nás protáhla Molinka, jinak bychom tam bloudili ještě dnes. A je to tady- CÍL!!!

Došli jsem s časem 28 hodin a 31 minut, v mé kategorii DTW1 5. místo. Celkově 11. A dostala jsem krásný vlčí diplom!

Výsledný čas: 28:31, 5.místo v DTW1