Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stopou strejdy Šeráka

1. 1. 2008

31.08.2006


   Na tento závod jsme se těšili dlouho dopředu. A konečně to bylo tady! Rychle koupit vše, co chybí a vzhůru na cesty. Naše nadšení bohužel odpadlo velmi brzo- ve vlaku, České dráhy opět nezklamaly a tak jsme dorazili s dvouhodinovým zpožděním. V Lipové jsme se zaprezentovali a potkali spoustu známých a ještě více neznámých lidí. Gejza pro závodníky dokonce připravil překvapení- zabijačkový raut, tak jsme ochutnali a šli spát, abychom načerpali síly na zítra.

Obrazek

Startovali jsme mezi prvními, takže jsme byli spokojení. Po trase nás totiž každou chvíli někdo předbíhal, takže jsme málokdy šli sami.

Obrazek

Obrazek

    No, byl to docela záhul. Po zimě přišel docela šok, nebyla jsem schopná vylézt do kopce, aniž bych zastavovala co 5 metrů. Fuj. Po obědě už se šlo lépe, míjeli jsme se hlavně s Pep.e a Pavlou, kousek trasy jsme absolvovali společně. Pořádně jsme si odpočinuli na třetí kontrole, kde na nás čekala bečka s pivínkem a výborně naladěná paní zapisovatelka :o) (46,5 km).

Obrazek

    Tuto útulnou kontrolu jsme opouštěli s Michalem sami, už se hluboce stmívalo. V Písečné (47,5 km) jsme se ztratili a díky tomu jsme potkali Petru s Barrym. Chvilku jsem šli s nimi, ale Petře se chtělo spát, proto zalehla a zůstali jsme zase sami. Došli jsme na konec vesnice a ejhle, čekal nás hrozivý stoupák do kopce, po tmě a hustým lesem. Rozhodovali jsme se, zda pokračovat, když nás došli Peter s Ralfem, Láďa s Esi a Jarek (Mirek?) s Ambrou. A bylo to jasné. Přidali jsme se k nim a to bylo výborné rozhodnutí.

Obrazek

Sice jsme zakufrovali, ale díky šarmu Petera jsme dostali pozvání do vytopené chatičky, kde sídlili 4 kluci domorodci. Abychom neporušili pravidla bivaku maximálně po dvou, spali jsme každý v jiné místnosti :o) A Molinka byla určitě jediný pes závodník, který spal tu noc v posteli!

    Ráno nám kluci utekli a tak jsme šli sami. Druhý den se šlo o poznání lépe, zakufrovali jsme naposledy v Lipové, když jsme nemohli najít ředitelství lázní kvůli poslednímu razítku. Pak hurá do kopce a byli jsme DOMA!!!

Obrazek

    Michalovi jsem za doprovod na trati darovala perličkovou koupel, Molinka dostala večeři a spali jsme až do rána. Sem tam jsem ještě v polospánku zaslechla jásot, když docházeli další závodníci, v duchu jsem jim pogratulovala a spala dál...

    Trať jsme zvládli za 34 hodin a 27 minut, v celkovém pořadí jsem se umístila na 48. místě.

Výsledný čas: 34:27, 13.místo v DTW1

Obrazek