Jdi na obsah Jdi na menu
 


Seilin memoriál 18.7.2009

6. 8. 2009
Na Seilu jsme se těšili, neboť je to jeden z mála závodů, na které jsme chtěli Ený přihlásit. Bohužel byl tak trošku zklamáním.

Obrazek

Ráno jsme odvezli Molinku k hlídací tetě Andrejce (tímto ještě jednou děkujeme), ubytovali ji a vydali se do Otrokovic pro Alču s Ronimírem a přítelem. Cesta uběhla fajn, dokonce jsme zabloudili jen párkrát a už jsme byli na závodišti. Trošku jsem podcenila počasí, proto děkuji Alči za vypůjčení bundy. Počasí se tady kabonilo (přitom ve ZL svítilo sluníčko), tak jsme jen čekali, kdy začne pršet.

Postaveny byly dvě dráhy, na jedné se závodilo a na druhé se skládaly licence. Rozhodčí se tedy točily jako na obrtlíku a snažily se sledovat obě strany.
Ený běžela samozřejmě s Roníkem, střapeček neztratili a krásně doběhli do cíle.

Obrazek

Druhý běh jsme už nestihli, protože se začal šílený liják. Trošku nás zarazilo chování přítomných "domácích", kteří nás ani nechtěli pustit pod střechu, v bufetu nebylo skoro nic na jídlo a my trpěli hladem...
Vyhlašování výsledků tedy bylo z jednoho kola, které stihli odběhnout všichni. Ený skončila na prvním místě, neboť opět byla ve své kategorii sama, s 86 body. Jako cenu jsme dostali reklamní letáček, kelímek na granule a kšiltovku, která měla být odměnou pro pořadatele, jak jsme se později dozvěděli :-( neboť prý "auto s cenami odjelo". Hezké. Škoda, že plné tašky cen si před námi odnášeli i majitelé psů, kteří závod ani nedokončili! Nejde mi ani tak o ceny, ale o princip. Nedostali jsme ani diplom, který by mohl být vzpomínkou. Pohár prý dostaneme na další akci.

Obrazek


Při vyhlašování nejlepších nechrtů měla Ený stejný počet bodů jako psi na 2-3 místě, ovšem proč oni vyhlášeni byli a Ený ne taky nevím (vím, mohla jsem se zeptat, ale už jsme neměla náladu cokoliv řešit).
Zklámáni jsme se vydali na cestu domů... Snad se příští závod podaří lépe!

Za fotečky děkujeme Alči, Gwen, Katce od Lary a nevím komu ještě :-) ... najdete je zde.